Nástroje pro usnadnění přístupu
Starostové ze Šluknovska se ke svému 7. jednání sešli 26. června 2020 v Dolním Podluží. V úvodu hostitelka, starostka obce Dolní Podluží Ing. Adéla Macháčková, přivítala přítomné a seznámila kolegy starosty s realizovanými investičními akcemi v uplynulém období: nové hřiště Kateřina, rekonstrukce v budově ZŠ, nové učebny cizích jazyků a učebna informační technologie, rekonstrukce válečných hrobů, hotové chodníky aj. V plánu je dále modernizace kinokavárny, sociální zařízení pro koupaliště a další akce. Následovalo shrnutí činností v mezidobí od posledního jednání. Předseda DSO Tolštejn Ing. Roman Forfera informoval o probíhajícím výběrovém řízení na stavbu lávky přes tzv. Šébr. Jedná se o investiční akci Ústeckého kraje a po letech příprav se snad již letos turisté dočkají výstavby bezpečného přechodu komunikace I. třídy. V brzké době budou následovat jednání o úpravě přístupových turistických tras na samé hranici Ústeckého a Libereckého kraje. Starosta Krásné Lípy Jan Kolář informoval o zrušení cyklistického závodu Tour de Feminin z důvodu koronavirové krize. Ze stejného důvodu bylo zrušeno jednání o budoucím financování Místní akční skupiny Český sever, také veřejná panelová diskuze o problémech Šluknovska, i návštěva starostů v sídle Euroregionu NISA a ve spalovně odpadů TERMIZO Liberec.
Dále byla diskutována problematika přechodu nemocnice v Rumburku do majetku Ústeckého kraje. Jako problematické se zdá převzetí nemocnice Krajskou majetkovou, a.s., nikoliv Krajskou zdravotní, a.s., která je jednou z největších zdravotnických firem v republice. Zůstávají obavy, jak bude péče dále zajištěna, v jakém rozsahu, od kdy a zda stávající personál vydrží dlouhotrvající existenční nejistotu.
Dále se hovořilo o návrhu zřídit stanici RZS i ve Varnsdorfu. Největší město ve výběžku nemá stanoviště záchranky, je potřeba dále diskutovat s Ústeckým krajem, zda jde o skutečně potřebné a efektivní řešení. Nebude případně jednoduché zajistit nejen materiální, ale především personální zajištění.
Hosty jednání byli pracovníci Úřadu práce Děčín vedení ředitelem Mgr. Vlastislavem Hlaváčem, který informoval o stávající situaci na trhu práce, o stavu nezaměstnanosti a připravenosti úřadu na její očekávaný nárůst. Pracovnice úřadu dále seznámily starosty se strukturou různých sociálních dávek, s podmínkami jejich čerpání, ale i s problémy, které se při výkonu této agendy vyskytují. Z pohledu starostů je velkým problémem velká nepřehlednost a široké spektrum různých dávek, dávky nejsou nijak celkově „zastropovány“ např. na výši minimální mzdy, systém je obecně velmi štědrý a je sporné, zda dávky míří jen k těm skutečně a reálně potřebným. Dalšími hosty byly ředitel organizačního výboru Jan Novota s kolegyní Simonou Davídkovou. Informovali o závodu Tour de Zeleňák, který se bude konat 5. září. Úroveň tohoto závodu dlouhodobě stoupá.
Letos bude změna na trase, nelze projet přes Brtníky, protože se silnice opravuje, a proto se poprvé pojede přes Velký Šenov. Zeleňák bude letos asi největším amatérským cyklistickým závodem. Čeká se obrovská účast. Sdružení závod finančně podpoří částkou 20 tis. korun. Závod se bude konat 5. září, pro diváky bude také připraven kulturní program. Po celý den bude možné sledovat závod v přímém přenosu.
Dále byly s pracovníky krizového řízení ORP Rumburk a ORP Varnsdorf diskutovány otázky z průběhu nouzového stavu COVID-19. Byla konstatována řada nedostatků: např. systém na to připraven byl, jen se jím nikdo neřídil, neinformovanost o zpětné vazbě v dodání ochranných pomůcek např. k lékařům, nepoužila se krizová legislativa. Města z vlastní iniciativy pomáhala vojákům na hranicích, zajistila jim zázemí, elektriku, stravování a WC. Vojáci by zůstali ponecháni bez tohoto zajištění. Byla zaznamenána vysoká míra improvizace. Bude vyvoláno jednání k výměně zkušeností a nápravě pro příští události. Jako poděkování za dobře odvedenou práci v období nouzového stavu předal pracovníkům krizového řízení Ivoně Vyčítalové a Jiřímu Suchardovi předseda SPRŠ Jan Kolář drobné dárky.
Jiří Sucharda dále informoval o železniční nehodě v Rybništi, kdy při vykolejení vlaku došlo k roztržení nádrže vlaku a vyteklo tak téměř 4000 litrů nafty. V ohrožení byla také chráněná ptačí rezervace Velký rybník, nafta se totiž dostala přes velkou část obce až do potoka, který se vlévá do Školního rybníka a následně voda teče do Velkého rybníka. Opět velmi dobře zafungoval IZS, prvotní zásah byl rychlý, následné dění při odstraňování havárie ukázalo opět na řadu systémových nedostatků. Větší ekologické škodě se předešlo mimořádným nasazením dobrovolných hasičů z Rybniště, odborné firmy nasmlouvané k těmto havarijním případům postupovaly velmi zdlouhavě a neakčně. Opět bude svoláno jednání se zainteresovanými k diskusi nad zjištěnými nedostatky a krocích k jejich nápravě. Starostové budou požadovat vytvoření manuálu k postupu v případě podobných havárií.
V závěru jednání vyjádřili starostové zájem věnovat se přípravě společného projektu v oblasti – analýze energetických úspor v území, strategie energetické soběstačnosti, společný koncepční materiál apod. s ohledem na dotační priority EU.
Příští jednání se bude konat 18. září 2020 Rumburku.
Jan Kolář, předseda SPRŠ
„Náš výbor se opakovaně zabývá tématy, jako jsou ochrana přírody, národní parky, regionální rozvoj, výroba a průmysl či veřejná správa a služby,“ říká senátor a předseda VÚZP Zbyněk Linhart, který cestu organizoval. „Děčínsko je součástí strukturálně postiženého regionu a každá tato problematika se mých kolegů a kolegyň z výboru na místě dotkla ve větší naléhavosti. Hledání cest, jak pomoci Děčínsku a podobným příhraničním regionům se odrazit ode dna, se budeme ve výboru i na plénu Senátu věnovat určitě i nadále.“
Výjezdního zasedání se dále účastnili senátoři Ivo Bárek, Petr Holeček a Zdeňka Hamousová. Na část pracovního programu se rovněž přidal místopředseda Senátu Jan Horník.
Program byl zahájen v úterý 16. června setkáním s ředitelem děčínského muzea Vlastimilem Pažourkem, který seznámil členy výboru s historií města a vývojem lodní dopravy na Labi. Na zámku Děčín pak uvítal senátory a senátorku primátor Děčína Jaroslav Hrouda a ředitelka zámku Miroslava Poskočilová, kteří je blíže seznámili s připravovanou výstavbou jezu.
Ve Hřensku zažili členové delegace cestovní ruch v plném proudu. Se starostou Zdeňkem Pánkem mluvili o vývoji a výzvách cestovního ruchu na příkladu Soutěsek. Cestou z Hřenska do Jetřichovic se v důsledku kůrovcové kalamity a následného masivního kácení senátorům otevíraly netradiční výhledy na Pravčickou bránu. V Jetřichovicích starosta Marek Kny provedl delegaci až na skalní hrad Falkneštejn.
Ve středu 17. června proběhla exkurze do mikulášovického nožířského podniku Mikov, proslulého svými rybičkami, za účasti majitele Karla Ježka, starostky Miluše Trojanové a místostarosty Antonína Bláhy.
Poté následoval přesun do podniku STAP Vilémov, kde představil textilní průmysl v regionu obchodní ředitel David Sklenář. Za samosprávu byl přítomen starosta Zdeněk Černý.
Dalším navštíveným místem byl vítěz celostátní soutěže Vesnice roku ČR 2019 – obec Lipová. O zkušenosti s rozvojem obce a jejími problémy se podělil starosta Pavel Svoboda.
Ve Šluknově, nejsevernějším městě ČR, se ujala senátorů starostka Eva Džumanová. Kromě města a zámku je provedla i po sociálně vyloučené lokalitě. Následovala prohlídka Lorety Rumburk a setkání s rumburským starostou Lumírem Kusem.
Předposlední zastávkou senátorů byla obec Jiřetín pod Jedlovou, vítěz soutěže Vesnice roku 1998, kde vedle starosty Bohuslava Kaprálika mohli senátoři hovořit s emeritním senátorem Josefem Zoserem.
Výjezdní zasedání završila v Krásné Lípě diskuze se starosty ze Sdružení pro rozvoj Šluknovska a setkání se starostou Janem Kolářem a ředitelem Českého Švýcarska Janem Šmídem.
V Krásné Lípě dne 25. 5. 2020
Vážený pane poslanče, vážená paní poslankyně,
obracíme se na Vás jako starostové 18 obcí Šluknovska, kteří reprezentují 55 tisíc obyvatel strukturálně postiženého regionu severních Čech.
Důvodem proč Vás oslovujeme je nové projednávání tzv. kompenzačního bonusu pro OSVČ, který Senát PČR vrátil k projednání Poslanecké sněmovně PČR. Prostředky na výplatu tohoto kompenzačního bonusu mají být dle návrhu vlády čerpány ze sdílených daní, které jsou prostřednictvím rozpočtového určení daní součástí financování samospráv.
Takto zvolené financování značně zasáhne do rozpočtů místních samospráv. Již nyní nemohou samosprávy počítat se stejným výběrem sdílených daní jako v předchozích letech, odhaduje se 15% pokles proti předchozím letům, propad však také může být nakonec i výrazně vyšší. V každém případě bude tento krok znamenat, že obcím v našem regionu budou náhle chybět desítky milionů korun, s nimiž již počítaly, a to především v investiční oblasti. Sám premiér Andrej Babiš ve svém prohlášení ujistil obce, aby nepřerušovaly své investice – daňové prostředky obcí nebudou kráceny. Současný návrh ministerstva financí, je v přímém rozporu s jeho prohlášením.
Zvolený zdroj pro financování kompenzačního bonusu OSVČ bude mít v konečném důsledku negativní dopad právě i na adresáty této podpory, neboť v mnoha případech přijdou o veřejné zakázky v místě své působnosti. Souhlasíme s podporou OSVČ, ale zdrojem pro jejich podporu by měl být státní rozpočet bez vazby na přerozdělení z výběru daní.
Výrazná redukce volných investičních prostředků obcí může mít významný dopad i v čerpání Evropských dotací. Obce musí prokázat schopnost zajistit vlastní podíl i způsob financování dotačních projektů. Zastaví se tak často investice do potřebné infrastruktury. Výrazně budou omezeny nejen investiční akce, ale rovněž přípravy budoucích investičních akcí. Vzhledem k tomu, že se blíží konec dalšího programového období dotací z EU, měly by být přípravy investic co možná nejvíce podporovány, aby bylo možné prostředky z EU bezproblémově čerpat, i s ohledem na vyšší míru spolufinancování a N+2.
Bylo by možné zde vyjmenovávat desítky rušených investic v našich obcích a další významné škrty v našich provozních rozpočtech. Ale nemá smysl se zabývat detaily, důležité je vnímat i celkový kontext tohoto připravovaného kroku na důvěru obcí ve vládu ČR. A to především s ohledem na situaci, před níž byly obce postaveny na počátku nouzového stavu, kdy nebyly k dispozici téměř žádné ochranné zdravotnické prostředky, roušky, štíty, desinfekce atd. Obce a města uvolňovaly potřebné finance na jejich zajištění dávno před tím, než stát dokázal zajistit alespoň dílčí distribuci tohoto materiálu. Stejně tak obce reagovaly přímou pomocí a podporou svým občanům a místním podnikatelům, např. prominutím či odložením různých poplatků, plateb a nájmů. Tato opatření se již projevují negativním dopadem v našich rozpočtech. Návrh Vlády ČR je nedomyšlený. Finanční "vatu", kterou ministryně financí p. Schillerová očekávala u živnostníků, si sama Vláda v době dlouholetého hospodářského růstu vytvořit nedokázala. Na rozdíl od obcí, které ve většině hospodaří zodpovědně. Teď nás chce o tyto peníze připravit. Jsou to prostředky určené především na další investice a rozvoj!
Vážený pane poslanče, vážená paní poslankyně,
s ohledem na skutečnost, že v Poslanecké sněmovně zastupujete občany Ústeckého kraje, regionu, který má v mnoha ohledech velmi komplikovanou sociálně-ekonomickou pozici ve srovnání s jinými kraji České republiky, je významně strukturálně postiženým regionem, chceme Vás požádat, abyste hlasovali proti současnému návrhu vlády o financování kompenzačního bonusu OSVČ, resp. hlasovali pro senátní změnu návrhu zákona.
Nedopusťte, aby obce ve vašem regionu přišly o významné finanční prostředky! Nepřipusťte, aby se opět na dlouhé léta zpomalil rozvoj našich obcí!
Trvejte na dodržení slibu předsedy vlády A. Babiše, že daňové příjmy obcí nebudou kráceny! Očekáváme Vaši podporu.
Děkujeme za pochopení.
Jan Kolář
starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska (podepsáno elektronicky)
Vážený pane hejtmane, vážení zastupitelé!
Zastupitelstvo ÚK svým usnesení č. 016/29Z2020 ze dne 20. 4. 2020 rozhodlo v nabytí nemovitých i movitých věcí z majetku Lužické nemocnice a polikliniky, a. s. za cenu 63 miliónů korun. Součástí usnesení je i rozhodnutí o zajištění poskytování nemocničních zdravotních služeb ve Šluknovském výběžku prostřednictvím střediska Krajské majetkové, p. o. – Rumburk, a to nejdříve od 1. 9. 2020.
Insolvenční správkyně JUDr. Mgr. M. Jinochová Matyášová následně dne 6. 5. 2020 oznámila zaměstnancům rumburské nemocnice, že vítěznou nabídku na převzetí nemocnice předložil Ústecký kraj.
Rádi bychom tedy touto cestou poděkovali Zastupitelstvu Ústeckého kraje za tento první jasný krok k záchraně nemocniční zdravotní péče pro občany našich obcí!
Dovolte mi Vás v této souvislosti požádat o několik bližších informací k dalšímu postupu Ústeckého kraje (dále jen ÚK). Můžete prosím představit starostům, občanům a návštěvníkům Šluknovské výběžku a zaměstnancům nemocnice:
Dlouhodobě se domníváme, že by v rumburské nemocnici měla být především zachována akutní lůžková péče interní, chirurgická a malé dětské oddělení. V průběhu posledních jednání zaznívala ze strany zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví podpora myšlenky nového „emergency“, akutního příjmu. Je tento záměr zapracován i v plánech ÚK?
Vážený pane hejtmane, především s ohledem na složitou personální situaci v rumburské nemocnici, ale i kvůli obrovské nejistotě, které je současný personál nemocnice dlouhodobě vystaven, žádáme o maximálně vstřícný a rychlý postup ÚK při převzetí pořízeného nemovitého i movitého majetku.
Ovšem s ještě větší naléhavostí Vás žádáme o maximálně vstřícný postup při jednání se zdravotnickým personálem a dalšími zaměstnanci, díky nimž bylo možné udržet v chodu celé zařízení po celé několikaleté nejisté a velmi kritické období.
Z našeho pohledu je velká škoda, že rumburská nemocnice nebyla rovnou zařazena jako součást Krajské zdravotní, a. s. například formou pobočky nemocnice Děčín tak, jak bylo v minulosti ÚK prezentováno. Jistota zázemí a podpory kvalitního, odborného a ekonomicky i personálně silného celku by nejistotu a nervozitu stávajících zaměstnanců účinně eliminovala. To se však nestalo, a proto věříme, že Vaše odpovědi a informace do jisté míry dokáží situaci napravit.
Samozřejmě Vás, popř. Vámi pověřenou osobu mezi sebou rádi přivítáme a celou problematiku osobně prodiskutujeme. Nejbližší jednání našeho sdružení se bude konat pravděpodobně v pátek 26. června 2020 v Dolním Podluží.
Děkuji za pochopení.
S pozdravem
Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska (podepsáno elektronicky)
První letošní jednání starostů obcí Šluknovska se konalo v pátek 14. 2. 2020 na pozvání města Varnsdorf v pivovaru Kocour, které se stalo po pěti letech opět členem Sdružení pro rozvoj Šluknovska. V úvodu jednání pohovořil nový starosta města Roland Solloch o aktuálním dění ve městě, zopakoval podporu společného postupu se starosty regionu ve věci záchrany Lužické nemocnice, informoval o schváleném rozpočtu města a investičních záměrech pro letošní rok.
Následně předseda sdružení zrekapituloval aktivity v období od posledního jednání, které se většinou týkaly problematiky zajištění zdravotní péče na Šluknovsku, ale i veřejné dopravy a cestovního ruchu.
Jako první hosté vystoupili na jednání Milan Jirsák a Václav Černohous, kteří starostům představili podpůrné programy EU – ESF pro zaměstnávání ohrožených skupin – konkrétně osob se zdravotním postižením a pro matky po rodičovské dovolené. Projekty mohou podpořit několik desítek osob z cílových skupin, vč. podporovaného zaměstnání v jednotlivých obcích.
Dále na jednání vystoupil zakladatel a čestný ředitel mezinárodního cyklistického závodu žen Tour de Feminin Jiří Vích. Ten představil nového organizačního ředitele závod Jana Novotu. Společně požádali starosty o pokračování spolupráce, představili plány a trasy letošního ročníku a požádali o finanční a organizační podporu. Ta byla starosty následně přislíbena, a schválena byla i finanční podpora ve výši 30 tis. korun.
Dalším hostem byl náměstek hejtmana ÚK pro dopravu Jaroslav Komínek, který představil starostům změny v regionální veřejné dopravě, rozšíření některých linek, úpravy návazností spojů atp. Informoval i o smluvní problematice s jednotlivými dopravci, o plánech do budoucna. V diskusi jej doplnil i Jiří Rak z OPS České Švýcarsko, který koordinuje požadavky jednotlivých subjektů k dopravě z regionu, ale i návaznosti na přilehlé Lužické hory, Liberecko a Horní Lužici. Připravena je např. nová autobusová linka, která propojí Žitavské a Lužické hory s Českým Švýcarskem, tedy Trixi Park v německém Grosschönau přes Varnsdorf, Krásnou Lípu a Brtníky, která momentálně naráží již pouze na omezenou kapacitu dopravce.
Poté se starostům představil nový ředitel společnosti České Švýcarsko, o. p. s. Jan Šmíd, jež informoval o aktuální činnosti, plánech na nejbližší období a nabídkách společnosti i Destinační agentury ČŠ.
K problematice postupující kůrovcové kalamity v regionu, o jejích dopadech do území i na hospodaření společnosti Lesy ČR, s. p. informoval starosty ředitel závodu LČR Liberec Ludvík Řičař. Představil také nového lesního správce z Lesní správy Rumburk Jana Drozda, shodou okolností i starostu Doubice. Ten ve funkci nahradil (ze zdravotních důvodů) Pavla Bika, který vedl lesní správu dlouhá léta a byl pro obce velmi dobrým partnerem.
Posledním hostem jednání byl odborník na odpadové hospodářství Milan Hulán, který informoval o významných komplikacích v oblasti separace odpadů. V současné době nejsou k dispozici dostatečné zpracovatelské kapacity pro separované suroviny a velký podíl vytříděného odpadu není možné zpracovat a likviduje se na skládkách, popř. v menší míře ve spalovnách komunálního odpadu. Připravovaná nová legislativa situaci spíše komplikuje a dají se očekávat významné negativní ekonomické dopady na obce, potažmo na naše občany.
V diskusi se mj. projednávala situace okolo budoucího fungování MAS Český sever, k navržení řešení spolufinancování aktivit byla ustavena pracovní skupina, podobně jako k problematice odpadů. Zároveň se projednal současný stav ve věci zachování Lužické nemocnice poté, kdy se starostům a senátorovi Zbyňkovi Linhartovi v minulých dnech podařilo opakovaně vyvolat jednání na úrovni náměstkyně ministra zdravotnictví a náměstka hejtman ÚK, jež následně vyústilo v přímé jednání ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama a hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka o zachování zdravotní péče v nemocnici v Rumburku.
Jan Kolář, předseda SPRŠ
Dlouhodobě usilujeme o záchranu nemocnice v Rumburku a lepší péči pro občany Šluknovska!
Vzhledem k probíhající veřejné diskusi o snahách zachovat akutní lůžkovou péči na Šluknovsku, považujeme za důležité zveřejnit shrnutí mnohaletých aktivit starostů Šluknovska a senátora Zbyňka Linharta v této věci.
Bohužel, v diskusích zaznívá řada nepřesností a nepravd. Situaci se společně věnujeme dlouhodobě, o to intenzivněji poté, kdy nás na jaře loňského roku požádalo o pomoc město Rumburk, jako vlastník Lužické nemocnice. Bylo to v době, kdy Ústecký kraj opět odmítl s Rumburkem dále jednat. Nejedná se samozřejmě o kompletní výčet všech aktivit a jednání.
Mimo to probíhaly desítky dílčích jednání, vedené jak senátorem Linhartem, tak starosty, včetně např. výjezdů starostů a starostek Šluknovska do Ústí na zasedání krajského zastupitelstva. V naší snaze upozornit na kritickou situaci nám po celou dobu pomáhají i veřejná média, především Děčínský deník, Český rozhlas Sever, Dnes i Česká televize.
Nejsme vlastníky nemocnic, nemáme v tomto rozhodovací pravomoc. Využíváme pouze politickou sílu toho, že zastupujeme 55 tis. obyvatel Šluknovska.
Ani jednání u premiéra situaci nevyřešilo, přestože tam byly učiněny dohody zúčastněných stran a ač to tak je mediálně prezentováno. Dohody však platily jen krátce.
Dne 30. 1. 2020 bylo doručeno insolvenční správkyní Lužické nemocnice a polikliniky, a. s. JUDr. Mgr. Martinou Jinochovou Matyášovou Rozhodnutí o dočasné úpravě rozsahu a struktury zdravotní péče Lužické nemocnice a polikliniky, a. s., které fakticky znamená zastavení provozu interního i chirurgického oddělení lůžkové péče a chirurgické ambulance.
Rámcový přehled některých aktivit k udržení zdravotní péče na Šluknovsku - podrobněji v příloze
K dalšímu, již čtvrtému jednání ve volebním období 2018 – 2022, se sešli starostové měst a obcí Šluknovska téměř v plném počtu. Hostitelem byla tentokrát obec Rybniště. Po uvítání starostou hostitelské obce Romanem Forferou, který představil realizované i připravované rozvojové a investiční aktivity obce, byly předsedou SPRŠ Janem Kolářem shrnuty aktivity minulých třech měsíců:
Starostové také vyslechli informace z činnosti DSO Tolštejn a DSO Sever a přivítali mezi sebou i Stanislava Horáčka, starostu Varnsdorfu, který projevil zájem o návrat do Sdružení pro rozvoj Šluknovska (SPRŠ), ze kterého před čtyřmi lety město Varnsdorf vystoupilo. Předpokládá se, že se tak stane k 1. 1. 2020.
Prvním hostem jednání byl Jiří Vích, ředitel Mezinárodního cyklistického závodu žen Tour de Feminin, který poděkoval za podporu města a obcí, informoval o průběhu proběhlého ročníku i o přípravách toho příštího.
V další části vystoupil k problematice zadržování vody v krajině Ing., Mgr. Marek Hartych z MAS Český Sever. Starostům představil připravovaný společný projekt s UJEP Ústí nad Labem „Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k řešení sucha a dalších hydrologických extrémů“. Projekt zmapuje historické i stávající vodní plochy, zaniklé rybníky, tůně atp. Navrhne řešení ke zlepšení zadržování vody v krajině na Šluknovsku, ve vybraných lokalitách určí i některá konkrétní opatření. Vzniklý materiál se stane podkladem pro argumentaci při získávání dotačních finančních prostředků na realizaci konkrétních aktivit. Starostové projekt vítají a podporují, zadržení co největšího množství vody v krajině a minimalizace jejího rychlého odtoku chápou jako základní opatření proti dalšímu vysychání krajiny. Očekávají ze strany státu zjednodušení a zároveň zvýšení dostupnosti i objemu dotačních finančních prostředků na rekonstrukce rybníků, budování tůní, obnovu starých vodních ploch a podobných opatření. Stejně tak je nezbytné zjednodušení a omezení současné byrokratické zátěže při získávání potřebných realizačních povolení.
Hlavním bodem programu bylo vystoupení Ing. Ludvíka Řičáře, ředitele Krajského ředitelství Lesů ČR, kterého doprovázel Tomáš Frinta, zástupce lesního správce Rumburk. Hosté představili nové organizační uspořádání státního podniku Lesy ČR. Oblast Šluknovska bude spadat nově právě pod liberecké ředitelství. Dále pak zazněly podrobné informace k probíhající kůrovcové kalamitě, k jejím ekonomickým a dalším dopadům na hospodaření společnosti. Šluknovsko je aktuálně nejpostiženějším regionem na severu Čech. Starostové upozornili na obavy z poškozování místních komunikací při vyvážení obrovského množství kalamitního dřeva, které nemají potřebné konstrukční parametry. Požadují stanovení odvozních tras, případné omezení maximální tonáže odvozní techniky a otevřenou vzájemnou komunikaci. Obce jsou také často vlastníky lesních porostů a obávají se šíření kůrovce ze sousedních lesních porostů ve správě LČR, případně Národního parku České Švýcarsko. Byla rovněž diskutována problematika poškozování zemědělských i lesních porostů přemnoženou černou a vysokou zvěří. Ze strany LČR byla potvrzena maximální otevřenost a vstřícnost k řešení případných problémů.
Dále se starostové zabývali tématem případné změny územně správního uspořádání, konkrétně o případném přechodu Šluknovska pod Liberecký kraj. Zavládla shoda na tom, že se jedná o dlouhodobý proces vyžadující širší diskusi, projednání v zastupitelstvech jednotlivých měst a obcí,
a následně změnu zákona. Vzhledem k blížícím se krajským volbám v příštím roce, je vhodné toto téma prozatím odložit. Sdružení se ve spolupráci s DSO Sever a DSO Tolštejn bude snažit aktivně a důsledně prosazovat zájmy města a obcí Šluknovska v rámci stávajícího krajského uspořádání.
V diskusi se starostové opakovaně věnovali připravované tzv. optimalizaci policejních útvarů na Šluknovsku. Znovu vyjádřili nesouhlas se zamýšleným zrušením obvodního oddělení ve Velkém Šenově, podpořili přesunutí hlídkové služby do Rumburku z nevyhovujících prostor ve Varnsdorfu, nikoli však její zrušení a přesunutí do Děčína. Starostové požadují doplnění stavů na stávajících obvodních oddělení, zvýšení počtu policistů v hlídkové službě a doplnění počtu policistů ve Speciální pořádkové jednotce, na počet dle příslibu Vlády ČR po nepokojích na Šluknovsku v roce 2011.
Dále se diskutovalo o situaci v Rumburské nemocnici, která zatím funguje pod dohledem insolvenční správkyně. Město Rumburk je připraveno pomoci finanční půjčkou na zajištění provozu.
Starostové trvají na naplnění příslibu ze strany Ústeckého kraje vybudovat vhodné prostory pro překládku pacientů při převozu do okolních nemocnic. Starostové nesouhlasí se záměrem ministerstva zdravotnictví přesunout stanoviště letecké záchranné služby z Ústí nad Labem do Mostu a podporují snahu Ústeckého kraje o prodloužení denní doby pro lety.
V závěru Sdružení nominovalo starostu Starých Křečan Františka Moravce do bezpečnostní komise Svazu města a obcí ČR.
Příště se Sdružení sejde koncem listopadu v Horním Podluží.
Jan Kolář, předseda SPRŠ
Strana 5 z 6