ÚŘAD VLÁDY ČR
Ing. Andrej Babiš, premiér
Nábřeží Edvarda Beneše 128/4
118 00 PRAHA

V Krásné Lípě 19. 4. 2021

 Vážený pane premiére,

obracím se na Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska, jež je společnou platformou všech 18 obcí regionu východní části Děčínska s 55 tis. obyvateli.

O strukturálním ekonomicko-sociálním postižení území se nebudu více rozepisovat, je to skutečnost, která Vám je jistě z řady diskusí a jednání dobře známa. Ovšem, jestli měl náš region v této situaci alespoň nějakou pozitivní výhodu a příležitost, pak jimi nepochybně byly relativně nedotčená příroda a z ní vyplývající šance v rozvoji turistiky a cestovního ruchu.

V průběhu několika posledních let však i o tuto příležitost rychle přicházíme. Příčinou je dramaticky se vyvíjející kůrovcová kalamita s mnoha negativními dopady na život a budoucí prosperitu našich obcí. S ohledem na meziresortní a mezinárodní přesahy, si dovoluji oslovit s prosbou o aktivní zásahy přímo Vás.   

Vývoj současné kůrovcové kalamity v našem regionu byl ovlivněn několika zásadními skutečnostmi:

1. na podzim 2017 proběhla větrná kalamita, která postihla Šluknovský výběžek, NP České Švýcarsko (dále NPČŠ) a Lužické Hory. V lednu 2018 přišla do území další větrná kalamita. Po ní zůstalo po lesích spoustu nezpracovaného dřeva až do léta 2018. O důvodech, proč se tak stalo, lze diskutovat, ale značný vliv měla nepružnost zákona o zadávání veřejných zakázek v podobně kritických situacích, ale i jistá liknavost správců lesů. Lýkožrout dostal tedy výbornou příležitost se namnožit (jednalo se o desetitisíce m³ dřeva, které se nezpracovaly včas,
2. v roce 2018 vyvrcholilo cca pětileté období sucha - opět ideální stav pro start kůrovcové kalamity (oslabené smrky, neschopné se bez vody bránit),
3. od roku 2017 se navíc po novele zákona o ochraně přírody a krajiny nesmělo zasahovat v I. zóně NPČŠ, kam se přesunul kůrovcový problém z NP Saské Švýcarsko, kde již v té době byla rozsáhlá bezzásahová území. Během let 2018 a 2019 se kůrovec rozšířil již na celé území NPČŠ. Od 2019 se pak v NP dramaticky omezovaly těžební zásahy proti kůrovci. Nebyla realizována, ač byla od počátku plánována, tzv. pufrační zóna, která měla zamezit postupu kůrovce do sousedních lesů jiných vlastníků,
4. pod vlivem prudkého růstu kůrovcové hmoty na německé straně hranice se změnil přístup i Saských státních lesů, a hlavně po ekonomické rozvaze (ceny dřeva na minimu) přestali Němci v roce 2019 a první půli 2020 aktivně zasahovat proti kůrovci. Tedy podél celé státní hranice se kůrovec opět ve velkém množil v podstatě v celém příhraničí kolem dokola Šluknovského výběžku. Celé to bylo podpořeno i rozdrobenou majetkovou držbou, neboť soukromí vlastníci v SRN nezasahovali vůbec. Naopak v ČR v porostech mimo NPČŠ probíhají nebývalé kalamitní těžby, 
5. v roce 2020 na jaře bylo zpracování kůrovcového dřeva v hospodářských lesích brzděno a omezováno krizí koronaviru, z důvodu velmi omezené zpracovatelské kapacity (v NP už bohužel nastal cílový stav). V druhé polovině roku 2020 se těžby a postup proti kůrovci ze strany LČR zrychlil a optimističtějšímu vývoji nahrávají i loňský na srážky bohatší rok a poměrně dlouhá letošní zima a chladné jaro.

Tolik tedy k popisu současné situace a k důvodům a příčinám proč, a jak nastala. V každém případě z ní vyplývají vážné problémy v několika oblastech. Pro přehlednost je specifikuji dle odpovědných resortů, ač se logicky v mnohém překrývají.

Z pohledu životního prostředí vnímám především negativní dopady do ekosystémů chráněných území, tedy Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce (pod společným správním orgánem) a CHKO Lužické hory. Léta pečlivě chráněná území jsou dnes totálně poškozena.

• Národní park České Švýcarsko – Kůrovcem je zasaženo a zničeno cca 60% území, které bylo z většiny s převahou porostů smrku. Souhrnně jde o cca 2 mil. m³! suchého stojícího smrkového dřeva. V sousedním německém NP je to více jak 2,5 mil. m³!

1. 1. Toto množství suchého dřeva vnímáme i jako zvýšené požární riziko pro obce a lidská obydlí v blízkosti území.
   2. Zanedbatelná jistě není ani ekonomické hodnota tohoto „odepsaného“ dřeva. Vyčíslil ji někdy někdo? Pokud ano, můžete nás prosím informovat o výši těchto ztrát?
   3. V počátku kalamitní situace docházelo i k rozsáhlým kůrovcovým těžbám, kdy vznikly obrovské mýtiny (i 40 ha), kde následným rozhodnutím Správy NP bylo znemožněno vysadit nové stromy. Dnes jsou to mrtvé planiny.
   4. Většina území tak bude ponechána tzv. přírodnímu (samovolnému vývoji), tzn. že zde nebude probíhat kácení a výsadby nového lesa. Obáváme se významného negativního vlivu na zadržování vody v krajině a na erozi výrazně písčitých půd.
   5. V důsledku rozhodnutí o ponechání velké části území samovolnému vývoji dojde k postupné degradaci smrkových souší, které budou ohrožovat návštěvníky. Původně slibované bezpečnostní těžby podél značených turistických tras dnes probíhají velmi omezeně a jsou náhle odmítány jako nevhodné, a naopak řada úseků je uzavírána! Bez předchozí diskuse a stanovení termínů a dalšího postupu. V současné chvíli je to již 6 úseků, další uzávěry se připravují – i na území navazující CHKO Labské pískovce. Negativní dopady na cestovní ruch a turismus jsou lehce předvídatelné. Území je potenciálními návštěvníky vnímáno jako potenciálně nebezpečné, s řadou nepředvídatelných omezení a esteticky významně poškozené. Řada lesních cest a turistických tras je navíc zdevastována používáním těžké techniky při provádění těžeb v lokalitách, kde se aktivně zasahuje nebo zasahovalo proti kůrovci.
   6. Ekonomické dopady na místní podnikatele v cestovním ruchu, poskytovatele ubytovacích, stravovacích a dalších služeb mohou být v kombinaci s vlivem covidové krize drtivé, až absolutní. Navíc sousední saské území, které bývá často cílem návštěv i našich turistů zde ubytovaných je na tom s prostupností podobně špatně. Po staletí používané stezky zanikají a území se stává neprostupné.

• CHKO Labské pískovce a Lužické hory, popř. území Šluknovska na ně úzce navazující – Kůrovec se do nich rozšířil nepochybně přelivem z území, kde nebyly prováděny zásahy proti kůrovcové kalamitě. A to jak na území národních parků, tak i v německém příhraničí. Druhová skladba lesa a klimatické podmínky tomu významně napomohly, nelze je však tendenčně uvádět jako jediný a hlavní důvod. Nicméně probíhající aktivní zásahy snad ještě dávají naději část porostů, především v Lužických horách zachránit.
  1. Přesto je těžko pochopitelné, že Správy těchto CHKO strpí a přihlíží devastaci lesních porostů, tedy ekosystémů, jež v předchozích letech tak pečlivě ochraňovali a často do nich investovali nemalé prostředky. Jsem přesvědčen, že na mnoha místech dochází k porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, např. dle § 26, odst. 3, písm. a).
  2. Proč těmito orgány není aktivně regulován rozsah a průběh kůrovcové těžby a nejsou voleny její citlivější a opatrnější způsoby?
  3. Jak je možné, že je tolerována devastace cestní sítě, ničeny turistické trasy, cyklotrasy a jejich značení?
  4. Stejně jako v případě národního parku se obáváme ekonomických dopadů na místní podnikatele v oblasti cestovního ruchu. Navíc v situaci, kdy cíle v těchto územích jsou doporučovány jako náhradní za ty v uzavíraných lokalitách!

Z pohledu ministerstva zemědělství, v jehož gesci je mj. lesní hospodářství, a řízení v našem regionu dominantního vlastníka Lesy ČR, s. p. identifikujeme z pohledu obcí několik úrovní problému spojených s probíhající likvidací kůrovcové kalamity. Jde tedy o těžby mimo NP, v CHKO i mimo ně. O koncentraci a velikosti území vypovídá dobře tzv. kůrovcová mapa.

1. Poškozování majetku obcí, soukromých vlastníků a Ústeckého kraje, kdy jde především o ničení obecních komunikací obrovsky navýšenou nákladní dopravou.
2. Poškozování pozemků obcí a dalších vlastníků nepovoleným skládkováním dřeva, např. na pastvinách a lučních porostech. To vše zapříčiněno špatným nastavením obchodních vztahů. LČR prodají dřevo tzv. nastojato, dostanou za ně zaplaceno. Někdo dřevo vytěží a prodá, také dostane zaplaceno. Jiný nakonec dřevo odveze, za což dostane také zaplaceno. A nám, tedy obcím a našim občanům zůstane zdevastovaný les a zničené místní komunikace. Toto přeci nelze tolerovat!
3. Likvidace obecních a městských lesů kůrovcem v důsledku nezvládnuté kalamity v NP a LČR, s. p. se všemi ekonomickými dopady na naše hospodaření.
4. Zásadní omezení rekreačního využití lesa v důsledku obrovského poškození lesních cest a po nich vedených turistických tras a cyklotras
5. Významné poškození životního prostředí v těsné blízkosti našich obcí.

Vážený pane premiére,

plně si uvědomuji současnou složitou společenskou situaci, kdy se prioritně věnujete důležitým epidemiologickým a dalším souvisejícím tématům. Přesto bych Vás chtěl požádat o osobní vstup a vklad energie do řešení výše popsané problematiky. Dochází zde k dramatické přeměně krajiny na dlouhá léta. Vezměte s sebou třeba ministra ŽP pana Brabce, který je mj. poslancem za Ústecký kraj a přijeďte se na vlastní oči přesvědčit, jak zdevastovaná je naše krajina na jejíž ochranu má jeho ministerstvo dohlížet, i s jakými omezeními se zde musíme vypořádat na počátku, snad již normálnější, turistické sezóny.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem z Českého Švýcarska

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

ÚSTECKÝ KRAJ
Ing. Jan Schiller, hejtman
Velká Hradební 3118/48
 400 02  ÚSTÍ NAD LABEM

Krásná Lípa 29.3.2021

Vážený pane hejtmane,

obracím se na Vás na základě podnětů řady starostů i občanů našeho regionu s naléhavou žádostí o navýšení dodávek očkovacích vakcín proti nemoci COVID-19 pro oblast Šluknovska.

Je nám samozřejmě dobře známa obecně špatná celorepubliková situace v dodávkách vakcín, jejich další distribuce i průběh vakcinace.

Je však opět smutným faktem, že Ústecký kraj jako celek patří mezi kraje s nejmenší proočkovaností občanů – 5,2 %! v situaci, kdy třeba Praha má již proočkovanost téměř 21%, Jihomoravský kraj 13%, Středočeský a Moravskoslezský se blíží 10%.

V rámci našeho kraje je Šluknovsko opět tou opomíjenou částí, s nejmenšími dodávkami vakcín a následnou proočkovaností. Řada občanů tak opět volí přeregistrace a za očkováním vyjíždí do jiných částí republiky.

I s ohledem na data o potvrzených případech onemocnění COVID-19 v Ústeckém kraji, která jsou nám poskytována, Vás žádám o zajištění spravedlivé distribuce vakcín do našeho regionu. V současné době vykazuje Děčínsko nejvíce nakažených, kumulativně pozitivních i aktuálně nemocných občanů. Co je však nejsmutnější, jsme okresem s nejvyšším počtem zemřelých. Opustilo nás již téměř 300 spoluobčanů.  

Vážený pane hejtmane,

žádám Vás v zastoupení kolegů dalších 17 obcí Šluknovska, aby byla přijata konkrétní a účinná opatření vedoucí k navýšení dostupnosti vakcín v Ústeckém kraji a k jejich spravedlivé distribuci do regionu!

Zároveň si dovolujeme Vám nabídnout spolupráci při vlastní realizaci vakcinace, jak v administrativní, tak i v další logistické podpoře, např. formou asistence při dopravě zájemců k očkování, popř. vhodné prostory pro působení mobilního očkovacího týmu apod.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr
Těšnov 65/17,
110 00 PRAHA 1

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci dlouhodobého poškozování majetku obcí - převážně místních a účelových komunikací.

To, že lesy v zásadě na celém území České republiky prochází rozsáhlou kůrovcovou kalamitou je všeobecně známo.

Oblast Šluknovska, nejvýchodnějšího a zároveň nejsevernějšího konce Ústeckého kraje je v současnosti jednou z nejpostiženějších oblastí v ČR. Smrkové porosty na území Národního parku České Švýcarsko jsou již kůrovcem v zásadě téměř zničeny a kůrovec se dále rozšířil jižním a východním směrem, do Šluknovské pahorkatiny a následně i do přiléhajících Lužických hor. V současné době probíhá masivní těžba v lesních porostech, jež jsou v našem regionu v drtivé většině spravovány státním podnikem Lesy ČR.

Je potřeba uvést, že komunikaci s příslušnými pracovníky Lesní správy Rumburk i oblastního ředitelství máme dlouhodobě na velmi dobré úrovni. Oblastní ředitel i lesní správce se pravidelně účastní našich společných jednání a otevřeně nás informují o situaci a dalším očekávaném vývoji a průběhu kalamity.

Nicméně je zcela zřejmé, že některá témata i případné řešení jsou nad rámec jejich kompetencí i možností. Konkrétně tedy u pro obce nejproblematičtější záležitosti, jíž je dlouhodobé a opakované poškozování místních a účelových komunikací.

Chápeme, že je nutné vytěžené napadené dřevo z lesů rychle vyvozit, navíc v relativně krátké době a v obrovských objemech. Není však možné, aby se tak dělo na úkor obcí a jejich majetku. Přes veškeré úsilí, které jsme v minulosti tomuto tématu společně s pracovníky LČR věnovali, nedostavují se uspokojivé výsledky. Z podnětů řady mých kolegů starostů i z vlastní zkušenosti víme, že v rámci nastavených dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci těžby a odvozu dřeva z lesů, nejde najít skutečně (nikoli formálně) účinný způsob, aby naše komunikace nebyly tak drasticky poškozovány nebo aby byly následně uváděny do původního stavu. To, co se vsoučasnosti děje, třeba i v důsledku průběhu počasí, je alarmující a neakceptovatelné!

V pátek 21. května 2021 máme naplánované společné jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska, jehož se přislíbil zúčastnit i ředitel OŘ LČR, s. p. pan Ing. Pavel Rus. Rád bych Vás pozval na naše společné jednání, abychom společně zkusili najít řešení této nepřijatelné situace.

Vážený pane ministře,

žádám Vás v zastoupení kolegů dalších 17 obcí Šluknovska, aby byla přijata konkrétní a účinná opatření k minimalizaci škod na obecním majetku a o garanci jejich následné obnovy.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Vážení spoluobčané,

jak všichni víme, nedostatek kvalifikovaných lékařů s volnými kapacitami je v našem regionu dlouhodobý problém. Rád bych vás proto informoval o spuštění webu https://nedostupnapece.mzcr.cz, kde můžete hlásit chybějící lékaře a zdravotní péči.

Ze zákona jsou za zajištění zdravotní péče zodpovědné zdravotní pojišťovny. To, zda se o vás starají, kontroluje Ministerstvo zdravotnictví. Odesláním stížnosti přes tento web zajistíte, že se o vaší stížnosti dozví jak zdravotní pojišťovna, tak ministerstvo, které pak zkontroluje, jak bylo s vaší stížností naloženo.

Proto vás prosím, chybí-li vám např. zubař v dostupné vzdálenosti nebo jakýkoliv jiný lékař, vyplňte oficiální stížnost na webu uvedeném výše, aby zdravotní pojišťovny mohly dostát svým povinnostem.

S poděkováním za spolupráci

Robert Holec, předseda Svazku obcí Sever

Prostřednictvím videokonference měli starostové ze Sdružení pro rozvoj Šluknovska možnost jednat s hejtmanem Ústeckého kraje Ing. Janem Schillerem, radním pro zdravotnictví Ing. Radimem Laiblem, předsedou představenstva Krajské zdravotní, a.s. Mgr. Ing. Jindřichem Zetkem a ředitelem Lužické nemocnice MUDr. Petrem Malým. Ze sestavy hostů je zřejmé hlavní téma jednání – tedy budoucnost akutní lůžkové péče ve Výběžku. Starostům bylo přislíbeno, že k 1. 4. 2021 dojde k převodu Lužické nemocnice pod Krajskou zdravotní, a.s. zatím formou pachtu, zpracovává se studie pro nastavení budoucího rozsahu zdravotní péče a připravuje se projekt modernizace nemocnice. Tak snad konečně světlo na konci tunelu. Zároveň byla prodiskutována činnost a role vakcinačního centra v nemocnici, s případným zapojení obcí. Očkovací centrum se rozebíhá i v městské nemocnici Varnsdorf. Na Šluknovsku budou působit i mobilní očkovací týmy.

V další části starostové diskutovali s hejtmanem problematiku úspor, které Ústecký kraj avizuje v souvislosti s ekonomickými dopady pandemie covid-19 na jeho příjmy. Pan hejtman sdělil, že například úspory v dopravě by měly být nalezeny jinde než v omezování spojů. V budoucnu však bude potřeba zrevidovat současné nastavení veřejné dopravy s ohledem na její využívání občany. Stejně tak se dále počítá i s podporou cestovního ruchu, bude se hledat i cesta k podpoře obcí na zpracování projektových dokumentací pro připravované rozvojové projekty. Ústecký kraj bude v budoucím období více využívat různých dotačních nástrojů pro vlastní investice. Bohužel musely být zastaveny plánované investice v nemocnicích KZ, a.s. neboť pro ně nebylo zajištěno dostatečné financování. Na závěr hejtman sdělil, že vnímá Šluknovsko jako v minulosti opomíjenou část Ústeckého kraje a bude se snažit toto změnit.

Starostové dále projednali činnost dobrovolných svazků obcí SEVER a TOLŠTEJN v mezidobí jednání. Rozhodli o ocenění Ing. Jiřího Raka z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Za dlouhodobou a mimořádnou práci při propagaci a rozvoji cestovního ruchu v destinaci České Švýcarsko obdržel Jiří Rak tzv. Milanovu cenu.

Starostové rovněž projednali problematiku dofinancování sociálních služeb v regionu, a z podnětu ředitelky MAS Český sever Ing. Evy Hamplové ustavili pracovní skupinu, která se bude věcí dále zabývat. S připravovanými programy v oblasti tzv. úspor CO2, komunitní energetiky atp. seznámil starosty manažer MAS Český sever Ing. Mgr. Marek Hartych.

Situaci vodohospodářských poměrů a schopnost zadržování vody na Šluknovsku řešili starostové na základě průběžné zprávy o přehledové studii, kterou představila docenta Ing. Lenka Slavíková, Ph.D. z ústecké Univerzity J. E. Purkyně. Na dalších jednáních starostů bude této důležité problematice věnován větší prostor. Dále starostové schválili finanční příspěvek na zajištění XXXIII. ročníku mezinárodního cyklistického závodu Škoda Tour de Feminin. Startovní listina je plná, zájem týmů obrovský. Je připraven nový, divácky atraktivnější formát závodu. Snad bude přát štěstí a závod bude moci proběhnout.

Petr Semelka ze společnosti EUROGREEN z Jiřetína pod Jedlovou následně prezentoval pro starosty možnost využití elektromobilů v komunálních službách, jejich ekonomickou výhodnost a vývojové trendy v tomto sektoru. Vzhledem k podpůrným dotačním programům se dá očekávat významný nástup tzv. e-mobility v komunální oblasti.

Další jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska proběhne v květnu, pokud to umožní epidemiologická situace.

Jan Kolář, předseda SPRŠ

Výjezdní jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska se uskutečnilo v pátek v Liberci. Na programu byla návštěva zařízení pro termické zpracování odpadu – spalovna TERMIZO Liberec, a.s. S provozem a možnostmi zařízení starosty seznámil předseda představenstva Ing. Pavel Bernát. Ve vzájemné diskusi došlo i na problematiku nových odpadových zákonů, které prochází v tomto čase Parlamentem ČR, a které jsou pro obce velmi nepříznivé, celou agendu odpadového hospodářství výrazně prodraží, jak obcím, tak následně i občanům. Akcentují totiž zvýšení podílu třídění (separace) oddělitelných složek ze směsného komunálního odpadu, aniž by výrazně tlačily na jejich další zpracování a využití. Je smutnou realitou, že draze vytříděný odpad, především plast, končí ze 60-70 % zakopán do země na skládkách! Spalovna, ač je umístěna v samotném centru stotisícového krajského města, funguje bez problémů a dodávkami tepla do přilehlé teplárny významně přispívá do centrálního zásobování teplem v Liberci. Není bez zajímavosti, že spalovna byla původně komunálním projektem. V současné době obce Šluknovska zvažují vytvoření vlastní společnosti na svoz a likvidaci odpadů, po vzoru Šluknova či některých obcí v Libereckém kraji.

Warning: No valid images found in the specified directory. Please check the image directory or the image filter!

Debug: specified directory - https://sprs.gavlik.eu/images/2009_termizo

Další část jednání proběhla v Evropském domě, kde sídlí Euroregion NISA. Starosty přivítal předseda ERN, zároveň liberecký hejtman pan Martin Půta. Ze strany starostů zaznělo mj. poděkování za nezištnou výpomoc v době nouzového stavu, kdy Liberecký kraj poskytl obcím na Šluknovsku desinfekci a osobní ochranné prostředky. Proběhla i krátká diskuse o připojení Šluknovska k Libereckému kraji, ke kterému do šedesátých let již patřilo. V současné době vyjádřilo zájem o připojení i Mnichovo Hradiště a okolí.

Činnost ERN představil jednatel pan Ondřej Havlíček. Euroregion Neisse - Nisa - Nysa je organizace působící v prostoru Trojzemí, tj. hraniční oblasti mezi Spolkovou republikou Německo, Českou republikou a Polskou republikou, které vzniklo na základě iniciační konference "Dreiländereck" v Zittau v květnu 1991. Sdružení usiluje na svém území o vytvoření společného, rozmanitého prostoru pro přeshraniční spolupráci. Sdružení usiluje o zlepšení výměny informací, přeshraniční komunikace, zpracování a stanovení priorit rozvoje euroregionálního prostoru.  Ze Šluknovska jsou členy tyto obce: Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín p. Jedlovou, Krásná Lípa, Lipová u Šluknova, Rumburk, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Vilémov. Prostřednictví ERN plynou do regionu významné prostředky z fondů EU na přeshraniční spolupráci.

Jan Kolář, předseda SPRŠ