Vážený pane předsedo,

děkujeme za Váš dopis, kterým jsme se na ministerstvu zabývali a snažili jsme se pochopit problematiku Vašeho případu v celé šíři a najít možnost, jak Vám vyjít vstříc. Samosprávy a stát, tedy i naše ministerstvo, jsou kolegy a partnery, kteří mají svou spoluprací usilovat o stejný cíl.

V roce 2021 bylo území České republiky zasaženo živlem několikrát a v různém rozsahu. Nejničivější živel zasáhl v polovině minulého roku jižní Moravu. Škody způsobené tornádem jsou v daném území viditelné ještě v těchto dnech a věřím, že všichni si stejně přejeme, aby následky byly co nejvíce eliminovány, území znovu obnovilo své funkce a to negativní zůstalo jen ve vzpomínkách. S ohledem na časovou potřebnost byly disponibilní finanční zdroje určené pro program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách (dále jen "program") alokovány a následně navýšeny z rozhodnutí vlády ČR zejména na výzvu pro podávání žádostí o dotace pro dané škody.

Bezmála o měsíc později, v letních měsících minulého roku, živel opět útočil, tentokrát však napřič celým územím ČR, nejvíce však v ústeckém a Libereckém kraji. Z důvodů výše uvedených program bohužel již v té době neměl a aktuálně stále nemá žádné finanční prostředky, aby mohla být  vyhlášena výzva pro  podávání  žádostí o dotace i na tyto- škody.  Tím však rozhodně není zpochybňována potřebnost, resp. nutnost realizace akcí na obnovu majetku, který v území plní zásadní funkci.

Mohu Vás ujistit, vážený pane předsedo, že zajištění alokace pro tento program patří mezi priority v rámci národních programů ministerstva. Při vyjednávání novely státního rozpočtu 2022, na základě zmapovaných škod v postižených obcích, budeme na vládě žádat o 700 mil. Kč.

Chápu, vážený pane předsedo, že situace a stav obecního majetku po loňském zásahu živlem je nepříjemný a v některých případech až kritický. Současně však věřím, že docílíme finančního úspěchu, byť může být naplněn i dílčími, postupnými kroky.

Děkuji Vám i Vašim kolegům ze Sdružení pro rozvoj Šluknovska za Vaši práci pro samosprávy.

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Ivan Bartoš
místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj

Vážený pane ministře,

v loňském roce dne 18. 7. 2021, zasáhla Šluknovsko tzv. blesková povodeň. Několik obcí v našem regionu utrpělo značné materiální škody, jak na privátním, tak i obecním majetku a veřejné infrastruktuře. Konkrétně se jednalo o malé obce na severu našeho území, Dolní Poustevnu, Vilémov, Lobendavu a Mikulášovice. Souhrnné škody na obecním majetku byly vyčísleny na cca 65 mil. Kč. Jde o škody hlavně na dopravní infrastruktuře, které není v silách malých obcí opravit ze svých běžných rozpočtů.

Bývalý ministerský předseda pan Babiš přislíbil dotační podporu na likvidaci škod v rámci programu ŽIVEL. Bohužel, do dnešního dne se tak nestalo, přestože z Vašeho ministerstva několikrát zazněly přísliby, že se tak stane v rámci programu ŽIVEL II.

Rád bych Vás požádal o informaci, v jakém stavu je příprava této dotační podpory, a kdy o ni budou moci naše obce požádat. Začala stavební sezóna a zajistit v současné chvíli stavební kapacity a další administrativní náležitosti nebude jednoduché.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem

Jan Kolář
předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Sdružení pro rozvoj Šluknovska se ke svému 14. jednání v tomto volebním období sešlo v jedné z nejmenších obcí regionu, v Lobendavě. Na programu jednání byla regionálně velmi významná témata: informace o vývoji kůrovcové kalamity, aplikace tzv. telemedicíny, zaměstnanost na Šluknovsku, bezpečnostní situace v regionu a veřejná doprava.

Prvním hostem byl lesní správce Roman Kratochvíl z Lesní správy Rumburk LČR, který starosty informoval o dalším postupu při eliminaci dopadů kůrovcové kalamity. Teplé jarní počasí vytvořilo ideální podmínky pro rychlý vývoj lýkožrouta smrkového a lesníci se budou snažit kalamitními těžbami brzdit jeho další šíření. Přeliv brouka z bezzásahových území Národního parku České Švýcarsko a německého území má zdrcující dopad na porosty LČR i jiných vlastníků, tedy i obcí, kdy některé zvažují podání trestního oznámení.

Dá se tedy i nadále očekávat zvýšený pohyb techniky v lesích i na komunikacích při odvozu dřeva. V částech regionu, kde byly těžby již ukončeny začínají výsadby nového lesa a postupně dojde i na opravy lesních cest. Problémem jsou však personální kapacity i nedostatek sazenic. Lesní správce požádal starosty o součinnost při likvidaci množících se „černých“ skládek odpadu v lesích, který tam v rozporu se zákonem i dobrými mravy odkládají občané našich měst. Ukládání odpadu již dnes obce zpravidla zajišťují na svých sběrných dvorech.

O připravovaném pilotním projektu využívajícího tzv. telemedicínu a nástrojů telemetrie ke zvýšení efektivity a dostupnosti zdravotní péče v regionu informovali pracovníci společnosti Dolor Consillium, s.r.o. Cílem je otestovat v typově odlišných územích využití moderních forem komunikace mezi pacienty a praktickým lékařem, tak aby nebyla v některých definovaných případech nezbytně nutná osobní návštěva u lékaře. Některá jednoduše měřitelná data o zdravotním stavu budou lékaři předávána prostřednictvím moderních komunikačních technologií.

O stavu na trhu práce a vývoji nezaměstnanosti referoval starostům ředitel Úřadu práce Děčín Vlastislav Hlaváč. Nezaměstnanost je v našem okrese kolem 5 %, volných pracovních míst naopak přibývá. Nepotvrzují se tak občas šířené dezinformace o tom, že ukrajinští uprchlíci ubírají možnost uplatnění našim občanům. V děčínském okresu byla dávka vyplacena 1 570 osobám, z nich pak 270 osob si našlo zaměstnání. S ohledem na to, že jde v drtivé většiny o ženy s malými dětmi (cca 2/3 tvoří děti), je to velmi vysoké číslo.  Zátěž úřadů práce výrazně vzrostla při zajišťování sociálních dávek válečným uprchlíkům. V dalším období se očekává zpřísnění podmínek i kontrolní činnosti pro vyplácení těchto solidárních dávek, což samozřejmě přinese další zvýšené nároky na pracovníky příslušných úřadů. I letos v omezené míře pokračují projekty tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, kde obce využívají hlavně zaměstnávání pracovníků na veřejně prospěšných pracích.

O bezpečnostní situaci v Ústeckém kraji a na Děčínsku přijeli starosty informovat zástupce krajského ředitele Policie ČR Petr Sytař a zástupce děčínského okresního ředitele Radek Pospíšil. V porovnání s předešlými roky dochází k nárůstu trestné činnosti, což se bohužel aktuálně potkává s dlouhodobým úbytkem policistů. Jen v našem okrese chybí policii více jak 60 policistů. Nejkritičtější je u nás momentálně situace na místním oddělení ve Velkém Šenově, kde odchází do výslužby většina osazenstva a oblast musí být posilována výjezdy policistů ze sousedních oddělení, především z Krásné Lípy, popř. ze Šluknova. Policie se potýká se zvýšenými odchody zkušených policistů, kteří po dosažení výsluhy odchází do civilu. I přes aktivní náborovou snahu se stavy policistů nedaří doplňovat. Obce mohou pomoci případnou nabídkou bytů pro příchozí policisty nebo podporou inzerce nabídky práce u policie.

Posledními hosty byli pracovníci odboru dopravy z Krajského úřadu Ústeckého kraje Jakub Jeřábek a Jan Otčenášek, kteří starosty seznámili s chystanými změnami v dopravě na našem území. Především dochází ke změně autobusového dopravce na místních linkách. Autobusy Karlovy Vary končí, provoz převezme Dopravní podnik Ústeckého kraje. Cestujících by se změna neměla zásadně dotknout, i většina řidičů přešla pod nového dopravce, postupně se vymění i autobusy. Další změnou bude úprava některých autobusových linek, což nastane až po zimní změně jízdních řádů. Například linka Ebersbach – Chřibská bude nově vedena přes Rumburk a Varnsdorf do Großschönau, do Chřibské pak bude vedena linka z Dolní Poustevny. O změnách bude veřejnost včas a detailně informována. Starostové rozhodli o zřízení pracovní skupiny k veřejné dopravy, která se bude zabývat podněty od občanům k dopravě a následně je pak řešit s Ústeckým krajem či jiným objednatelem dopravy na území Šluknovska.

V diskusi pak zazněly především obavy k nejasné a v zásadě zatím bezvýsledné snaze Ústeckého kraje o modernizaci nemocnice v Rumburku. Původní soutěž na velkorysou modernizaci byla zrušena, ve hře je jakási minimalistická varianta. K tomuto tématu je na příští týden svoláno jednání se zástupci Ústeckého kraje, Krajské zdravotní, a.s. a starostů z regionu. K příštímu jednání se sejdou starostové v září v Lipové.

Jan Kolář, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Ministerstvo školství, mládeže a tělo výchovy
ministr Ing. Robert Plaga, Ph.D.
Karmelitská 529/5
118 12 PRAHA

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska ve velmi naléhavé záležitosti.

My, starostové osmnácti měst a obcí Šluknovského výběžku s velkým znepokojením sledujeme kroky vaší náměstkyně Ing. Katzové a jejího finančního týmu, kteří rozhodli o krácení normativů pro vybraná církevní střediska volného času v České republice.

Jedním z těchto patnácti subjektů, kterého by se mělo toto opatření dotknout je i Schrodingerův institut, středisko volného času, které má v našem příhraničním regionu Šluknovska nezastupitelnou funkci v práci s dětmi z vyloučených lokalit, s dětmi z problémových rodin a dětí ze sociálně slabého prostředí.

Nyní, na základě rozhodnutí paní náměstkyně Katzové, má mít Schrodingerův institut zkrácenou dotaci přibližně o osm milionů korun, a v souvislosti s nemožností vytvářet a vykazovat aktivity během čtrnáctiměsíčního lockdownu, pak přijde o další dva miliony korun.

Snížit rozpočet Schrodingerova institutu bezmála o padesát procent je pro tuto organizaci v zásadě likvidační. Od nového roku 2022 nebude za těchto podmínek schopen udržet stávající rozsah a kvalitu péče o naše děti z našich měst a obcí, tak, jak jsme tomu byli v uplynulých deseti letech zvyklí.

Je nepochopitelné, že ve chvíli, kdy střediska volného času hrají extrémně důležitou roli při návratu dětí frustrovaných z mnohaměsíční izolace do společnosti a k návratu k normálnímu životu, ministerstvo školství místo podpory těchto organizací, připravuje jejich likvidaci. Kroky ministerstva školství se nám zdají nepochopitelné a nezodpovědné.

Schrodingerův institut vznikl jako přímá reakce občanů na sociální a rasové nepokoje ve Šluknovském výběžku v roce 2011. Z tohoto pohledu se jedná o aktivitu republikově velmi výjimečnou a mimořádně důležitou.

Za deset let své existence nejenže významně přispěl ke zklidnění situace ve společnosti a mezi dětmi, zaznamenal výrazné úspěchy při začleňování romské populace do většinové společnosti (v některých našich obcích se jedná již o cca 15% obyvatelstva), svou prací se školními dětmi významně podporuje aktivity našich škol při eliminaci školní neúspěšnosti, eliminaci absencí a předčasných odchodů dětí ze základního vzdělávání. Nelze přehlédnout i jeho význam podpoře kvalitních volnočasových aktivit našich dětí a mládeže.

S rozsahem a kvalitou práce nemá Schrodingerův institut v našem regionu srovnání. Ročně se věnuje téměř čtyřem tisícům dětí, to je skoro polovině dětí, které ve Šluknovském výběžku žijí. A nepřímo tak pomáhá nám, starostům, řešit problematiku sociálně vyloučených komunit a romské menšiny.

Téměř na každém našem společném jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska se zabýváme řešením sociálních problémů, otázkami bezpečnosti a veřejného pořádku v našich obcích. Náš region je významně postižen negativními strukturálními sociálně ekonomickými dopady souvisejícími s rozpadem tradičního průmyslu, následným úbytkem pracovních příležitostí, postupným vylidňováním a úbytkem především mladých lidí, kteří odchází za lepšími příležitostmi do větších center. Nechceme se dožít dalších protiromských demonstrací, které pramení z izolace Romů, z neznalosti a neschopnosti lidí najít společnou řeč. Schrodingerův institut všechny tyto problémy řeší velmi přátelskou a přirozenou formou, prostřednictvím výchovy naší dětské populace, zájmových a volnočasových aktivit. Potřebujeme Schrodingerův institut, potřebujeme jeho práci, a proto je pro nás nepřípustné, aby zanikl jenom kvůli překotným úsporám na ministerstvu školství.

Vážený pane ministře,

jestliže rozhodnutí vašich úředníků ušetřit na Schrodingerově institutu několik milionů korun zastaví nebo omezí jeho činnost, bude to mít velmi neblahé důsledky pro celou společnost Šluknovského výběžku, ve všech našich městech a obcích, kde institut působí.

Věříme, pane ministře, že můžete toto nešťastné a z našeho pohledu nekoncepční rozhodnutí vašich úředníků zvrátit a zastavit tak likvidaci aktivit nejen Schrodingerova institutu, ale i ostatních čtrnácti středisek volného času, které působí obdobným způsobem i v ostatních problematických regionech České republiky.

Proto vás žádáme, pane ministře,

abyste v této záležitosti konal co nejdříve a nedopustil, aby rozhodnutí úředníků, bez předchozí otevřené diskuse s dotčenými subjekty vstoupilo v platnost, a likvidovalo tak kvalitní práci pedagogů v sociálně vyloučených lokalitách, aby působilo v neprospěch nejen středisek volného času a Schrodingerova institutu, ale také v neprospěch měst a obcí Šluknovského výběžku a jeho pětapadesáti tisíc obyvatel.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem

Jan Kolář
starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

ÚŘAD VLÁDY ČR
Ing. Andrej Babiš, premiér
Nábřeží Edvarda Beneše 128/4
118 00 PRAHA

Krásná Lípa 11. 10. 2021

Vážený pane premiére!

Obracím se na Vás, opakovaně a naléhavě z pověření kolegú - 18 starostů  obcí Šluknovska, kde žije 55 tisíc občanů Ústeckého kraje, a to ve věci trvajícího zásadního ohrožení dostupnosti akutní lůžkové péče. Tu v našem regionu zajišťuje výhradně nemocnice v Rumburku.

Potíže nemocnice v Rumburku trvají již řadu let. Během minulých let došlo k změnám vlastnické struktury, kdy nejprve nemocnici vlastnilo a provozovalo město Rumburk, které časem nebylo schopno finančně udržet výrazně ztrátový provoz. Následně proběhlo insolvenční řízení, kdy po významném tlaku ze strany obcí regionu i široké veřejnosti, a také i po Vaší intervenci, nemocnici odkoupil Ústecký kraj. Nejprve ji sice poněkud nelogicky zařadil do Krajské majetkové , a.s., ale následně ji již nové krajské vedení zařadilo jako provozní středisko Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je součástí společnosti Krajská zdravotní, a.s. Ta je s více než devíti tisíci zaměstnanci jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a největším zaměstnavate lem v Ústeckém kraji. Potud se tedy vše zdá v pořádku a současné organizační nastave ní nám dává naději, že adekvátní zdravotní, a i akutní lůžková péče zůstane v regionu zachována a nadále rozvíjena.

Vážné ekonomické a personální problémy provází nemocnici několik posledních let a nic zásadního na této situaci nezměnily ani výše uvedené transformační kroky.

Stále dochází k náhlému omezování rozsahu poskytované péče, jak interní, tak chirurgické! Vznikající ztrátu vyplývající z nedostatečných výkonů ponese Krajská zdravotní, a. s., což jistě není trvale udržitelné. To dále prohlubuje naše obavy.

Náhle a těžko předvídatelné omezování péče působí samozřejmě prioritně velké problémy našim občanům, ale i praktickým lékařům i Nemocnici Varnsdorf, která není např. způsobilá plně nahradit výpadky sono a rentgenologie a další.

Situací jsme se opakovaně zabývali na společném jednání starostů ve Sdružení pro rozvoj Šluknovska, které se konalo dne 24. září 2021 ve Šluknově, kde byl hostem i ředitel zdravotní péče MUDr. Michal Tichý, Ph.D., MPH. Ze strany kolegů starostů zazněla celá řada vážných připomínek k fungování nemocnice, k průběžnému uzavírání různých pracovišť, k odchodům zdravotníků atd. Stejně tak, i k sice deklarovaným, ale reálně neprobíhajícím řešením.

Obrovské personální problémy, které se bohužel nedaří překonávat, potvrdil i přítomný ředitel Dr. Tichý. Formální personální stav je v zásadním rozporu s reálným provozem, kdy se často nedaří zajistit fungování jednotlivých oddělení. K tomu je zároveň avizován odchod primáře chirurgického oddělení. Současný stav je v zásadě na hraně legislativních pravidel pro poskytování zdravotní péče touto formou.

Na následujícím jednání starostů s generálním ředitelem Krajské zdravotní, a. s. s MUDr. Petrem Malým, MBA, které se konalo 7. 10. 2021 v Rumburku, nám byly představeny plány na postupnou rekonstrukci nemocnice a následnou modernizaci vybavení. Takto rozsáhlé investice není možné realizovat z vlastních prostředků KZ, a.s., potažmo ani prostřednictvím vlastníka, tedy Ústeckého kraje. Zde je naprosto nezbytná intervence státu, prostřednictvím různých dotačních programů.

Žádáme Vás o maximální podporu při rozdělování dotačních prostředků do jednotlivých krajů ve prospěch Ústeckého kraje. V současné době je další financování modernizace nemocnice v Rumburku stále jen na úrovni příslibů a plánů.

Šluknovský výběžek je velmi specifickým územím, ze tří stran ohraničený Německem, ve směru do Čech je pak oddělený Lužickými horami. Dostupnost regionu je ve zhoršeném počasí velmi problematická. Máme velmi složitou etnickou a sociální skladbu obyvatelstva, vysoký průměrný věk, region se vylidňuje. Jen těžko zajišťujeme pro své školy mladé učitele, policisty, praktické lékaře, zubaře.

Akutní lůžkovou péči v oborech chirurgie, interna, dětské a gynekologie zajišťovala dříve Lužická nemocnice s poliklinikou v tomto rozsahu:

• 6 tis. hospitalizovaných pacientů ročně,
• 10 tis. ošetřovatelských dnů na ošetřovatelských lůžkách ročně,
• 47 ošetření ambulantních pacientů každý rok.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že potřeba této zdravotní péče zde skutečně existuje.

Vážený pane premiére,

přes veškerou snahu současného vedení Ústeckého kraje a KZ, a.s., i přes Vaše osobní veřejná prohlášení a deklarovanou podporu se, bohužel, stále nedaří situaci nemocnice v Rumburku stabilizovat. Vše zůstává na úrovni příslibů investic do vybavení a budoucí rekonstrukce areálu nemocnice. To samozřejmě vítáme a podporujeme.

Je však třeba aktivně řešit trvající personální nouzi a zajistit předpokládaný rozsah péče pro naše občany. Jako dílčí řešení je také potřeba dotáhnout do konce jednání o poskytování přeshraniční zdravotní pece pro české občany v blízkém německém příhraničí. Mezinárodní memorandum bylo slavnostně podepsáno již před dvěma roky - dodnes není naplněno.

Za starosty regionu mohu přislíbit účast na vytváření vhodných motivačních prvků pro nově příchozí lékaře i zdravotnického personálu, např. formou poskytnutí bydlení, pozemků na bytovou výstavbu apod.

Fungující plnohodnotná akutní lůžková péče je však pro udržení sociální stability a další rozvoj regionu nezbytná! Jedná se o zásadní, a v historii nevídanou veřejnou investici, která může být výborným startovacím impulsem, aby Šluknovsko mělo naději zvrátit dlouhodobé negativní trendy.

Žádáme Vás o maximální podporu v této, pro region Šluknovska, tak zásadní věci!

Jan Kolář
starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Společné jednání starostů obcí Šluknovska se konalo v tomto volebním období podvanácté, hostitelem bylo tentokrát město Šluknov. Starostka města Mgr. Eva Džumanová v úvodu představila investiční aktivity Šluknova v posledním období, pohovořila i o plánovaných akcích, např. o rozsáhlé rekonstrukci sladovny, kulturní památky. Měl by v ní být umístěn minipivovar, restaurace a ubytování, počítá se s náklady až 120 mil. Akce bude rozložena do několika let. Z problémů byla zmíněna především problematika šluknovského sídliště, které je sociálně vyloučenou lokalitou a je pro město velmi problematickým. Úklid veřejných prostranství a následná likvidace komunálního odpadu významně zatěžuje městský rozpočet. Situace neustále zhoršuje, migrace obyvatel je obrovská. Přes veškeré přísliby centrálních orgánů chybí obcím systémové řešení a nástroje k aktivnímu řešení tohoto problému.

Dalším bodem jednání bylo vystoupení ředitele dvou významných cyklistických závodů na Šluknovsku Mgr. Jana Novoty. Zrekapituloval průběh závodů, a to jak Tour de Feminin, tak i Tour de Zeleňák. Obě akce byly hodnoceny úspěšně, kvalitativní úroveň a bezpečnost závodnic se významně zvyšuje. Zároveň jsou již rovněž na hranici organizační kapacity, je potřeba se zamyslet nad dalším vývojem. Závody jsou vynikající pozitivní prezentací regionu, v případě Tour de Feminin, díky mezinárodním obsazení i ve světě. Poděkování na závěr mířilo i k přítomným starostům, kdy jejich sdružení i obce samotné akce podporují, nejen finančně, ale i materiálně a dobrovolnickou prací.

Opakovaně také starostové řešili negativní dopady kůrovcové kalamity na majetek obcí. Především cesty velmi trpí, těžkou technikou jsou poškozovány obecní krajské, obecní i lesní. Pohyb po lesích je komplikovaný. Situaci na místě objasnil a na velmi kritické připomínky reagoval lesní správce LS Rumburk, společnosti Lesy ČR s. p. Ing. Roman Kratochvíl. Zdůraznil, že kalamita je na Šluknovsku momentálně nejsilnější v ČR, jsou těženy mnohonásobky obvyklých objemů dřeva, které je nutné v relativně krátkém čase z lesa vyvézt, aby se přibrzdilo další množení kůrovce. Personálně jsou LČR na hranici kapacity. Připustil, že řada najímaných dodavatelů a dopravců je problematických, LČR je sankcionují a následně je již případně nevyužívají. Byla přislíbena lepší komunikace se samosprávami a snaha o minimalizaci negativních dopadů.

Dalším bodem jednání byl stav a provoz nemocnice v Rumburku. Potíže nemocnice v Rumburku trvají již dlouhou řadu let. Během minulých let došlo k změnám vlastnické struktury, kdy nejprve nemocnici vlastnilo a provozovalo město Rumburk, které časem nebylo schopno finančně udržet výrazně ztrátový provoz. Následně proběhlo insolvenční řízení, kdy po významném tlaku ze strany obcí regionu i široké veřejnosti nemocnici odkoupil Ústecký kraj. Nejprve ji sice poněkud nelogicky zařadil do Krajské majetkové, a.s., ale následně ji již nové krajské vedení zařadilo jako provozní středisko Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je součástí společnosti Krajská zdravotní, a.s. Ta je s více než devíti tisíci zaměstnanci jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a největším zaměstnavatelem v Ústeckém kraji. Potud se tedy vše zdá v pořádku a současné organizační nastavení dává naději, že adekvátní zdravotní, a i akutní lůžková péče zůstane v regionu zachována a nadále rozvíjena. Vážné ekonomické a personální problémy provází nemocnici několik posledních let a nic zásadního na této situaci nezměnily ani výše uvedené transformační kroky. Stále dochází k náhlému omezování rozsahu poskytované péče, jak interní, tak chirurgické! Vznikající ztrátu vyplývající z nedostatečných výkonů ponese Krajská zdravotní, a.s., což jistě není také trvale udržitelné. Náhlé a těžko předvídatelné omezování péče působí samozřejmě prioritně velké problémy našim občanům, ale i praktickým lékařům i Nemocnici Varnsdorf, která není např. způsobilá plně nahradit výpadky rumburských pracovišť. K aktuální situaci v nemocnici i k plánům do budoucna podal informace, ředitel zdravotní péče pracoviště Rumburk MUDr. Michal Tichý. Potvrdil vážné personální a následně organizační potíže, které jsou negativním důsledkem předchozího období. Informoval o připravované modernizaci objektu tzv. chirurgie v řadu 700 mil. Kč i dalšího vybavení za cca 150 mil. Kč. Mělo by se jednat o dotační finanční prostředky, schváleny však zatím nejsou. Ze strany starostů zazněly vážné obavy nad dalším personálním vývojem i rozsahem poskytované péče, obrátí se tedy dopisem na předsedu vlády A. Babiše se žádostí o podporu při zajištění financí na základní lůžkovou péči v regionu. Příští jednání se bude konat v prosinci v Dolní Poustevně.

Jan Kolář, předseda SPRŠ